Sarii příběh-těžko zaředitelná část... asi by patřila někde do půlky jedničky? :))

8. září 2010 v 15:45 | Žvejka
...
Bylo poledne. Ve starém statku, který stál trochu stranou od ostatních, malá hnědovlasá elfka zrovna připravovala oběd.  Práce jí šla od ruky. Polévku už měla hotovou a zrovna připravovala druhý chod-obilné placky. Místnost byla naplněná příjemnou vůní. Potichu si pobrukovala písničku. Vařila ráda, byla to jedna z věcí, kterou opravdu uměla. Byla šťastná. Nebo spíš bych řekla, že byla nejvíc šťastná, jak to v její situaci šlo. Pořád jí něco chybělo-její sestra, která byla stovky možná tisíce kilometrů vzdálená. Dokáže se o sebe postarat? Nezhorší se její nemoc? Je v pořádku? To byly otázky, které se Sarie každou chvíli honily v hlavě… Ale  teď ne, říkám, že byla šťastná. Snažila se zaměstnat drobnosmi každodenního života.

Náhle ji z jejích jednoduchých myšlenek probraly kroky. Do místnosti vešel Petr, kterého sem přilákala vůně polévky.Po celém dopoledni stráveném na poli měl hlad. Saria se na něho usmála a dala mu lžíci polévky, aby ochutnal. Také musí zmínit fakt, že nepřišel jen kvůli polévce, ale taky kvůli té krásné elfce u plotny. ;) Sariu měl čím dál tím radši, ale měl kvůli tomu na sebe vztek. Nechápete proč? Petr ze sebe začínal mít strach. Pomalu mu docházelo, že není vše v pořádku a že je ostatním nebezpečný. Hlavně nechtěl jí ublížit a připoutat ji k sobě. To by bylo pěkně sobecké. Ale jak vůbec může vědět, že Saria k němu něco cítí. Byl si jitý, že jeho společnost jí nevadí, i když ona byla hodná na každého.

Tak, necháme Petra s jeho myšlenkami a vrátíme se k Sarie, které zatím došlo koření. Zásoby koření byly na druhé straně místnosti v horní poličce. Proto, aby se k nim dostala, musela si vzít stoličku, která měla jednu nohu kratší a nebezpečně se kynklala. Vylezla opatrně na ni, stoupla si na špičky a natáhla se pro koření. Stolička se pod ní nebezpečně naklonila, pomalu se převrátila a Saria z ní spadla. V pádu ji zachytil Petr, ale i on ztratil stabilitu a spadli oba na zem.

Saria se oklepala a chtěla vstát, ale něco jí v tom zabránilo. Nad ní se nakláněl Petr a v očích měl nepřítomný výraz. Sarie se z toho udělalo špatně. Nebyl to ten Petr, který před chvílí chválil její kuchařské umění. Byl jiný, sálala z něj energie, která brala veškeré teplo z místnosti. Když Petra naposledy viděla v takovém stavu, zachránil ji život, ale ani tenkrát se neubránila pocitu, že by chtěla být někde jinde a to hodně daleko.

Nemohla odtrhnout zrak od jeho nepřítomných hnědých očí. Jeho rty se pohybovaly a tiše něco šeptal. Saria vykřikla a pokusila se Petra odstrčit. On se přitáhl k ní blíž a chytl ji za obě ruce. Ve vedlejší místnosti štěkal Baltazar, dveře byly otevřené. Pokusila se ho zavolat. Přišlo jí, i když netušila proč, že Baltazar Petra hlídá a že by jí mohl pomoct.

Baltazar okamžitě zareagoval na její zavolání a rozběhl se do místnosti. Ale Petr ovládán černou magií o žádnou společnost nestál a jednoduchým pohybem zavřel Baltazarovi před čumákem dveře. Saria křičela a Petr se k ní nakláněl každou vteřinou blíž a blíž. Náhle se probral. Byl v naprostém šoku. Ve své mysli cítil strašlivou stopu nenávisti a vzteku, ale nevěděl proč. Jeho srdce se naplnilo zoufalstvím. Vstal a rychle se vydal pryč, hnán strachem z toho, co se mohlo stát. Chtěl být co nejdál od všech, na kterých mu záleží.

Tak a nyní se dostáváme k několika slovům autorky. Asi jste si všimli, že tato část nezapadá zrovna dějově tam, kde jsem skončila a že je psaná jinou formou.Jak už jsem mnohokrát psala (tedy tuším na začátku každého dílu), tento příběh je psaný podle jednoho Drd. Přiznávám, že mnoho vedlejších dějových linií jsem dříve ve vyprávění vynechala a toho je jedna z nich. Prostě jsem dneska měla chuť něco napsat. Vrátila jsem se k předešlým dílům, trochu ej poupravila a rozepsala a prostě jsem musela napsat další nezávislý díl. V této krátké části jsem také chtěla přiblížit, co se z Petra stane, když je v tzv. transu. Úmyslně to není napsané z pohledu Sarii, vždyť i jiné postavy mají pocity a vnímají věci jinak.

Tímto jsem zmínila Sariu.  Přijde vám také totálně naivní? To je milí drazí naschvál. Nebo aspoň zatím má být naivní. Jak příběh pokračuje, má se stávat méně a méně :). To bude tím, jak poznává i jiný svět, než na který byla zvyklá. Nadcházející události by snad poznamenaly pohled na svět každého. Jak si také můžete všimnout, tak ve čtvrté části trochu začíná pochybovat, že by kvůli Petrovi ztratila vše. To je asi vše, už vás nebudu otravovat svými komentáři…Jen jsem to prostě musela jednou okomentovat :P.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nim Nim | Web | 9. září 2010 v 22:35 | Reagovat

Super! Líbí se mi tenhle styl a i úprava článku je velice pěkná. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.