Březen 2007

Prima víkend

25. března 2007 v 20:09 | Zvejka |  Popelnice xD
No, tak tenhle víkend byl superky. V sobotu jsem byla v čajovně s Rebekou a Nimwen.. Bylo to skvělé, jsme měly moc dobrot, čajíčků a moc hezoučky jsme si popovídaly o všem možném. Je to hezoučká čajovna. Sedí se tam na zemi na polštářcích u malého stolečku. Na chvilenku jsme byly v obchodním centru.
No a v neděli jsem měla ráno službu na koních. Musela jsem brzo vztávat, ještě se navíc měnil čas. Njn. Sice jsem na službě neměla uplně nej náladu, ale byl tam miláček... :-))
A potom jsem odpoledne jely s Barunkou na Chodov. Koupila jsem si tam peněženku, běhaly jsme po obchodech, kecaly na lavičce. Superky. No a pak jsme se fotily a blbly.... Jako vždy, že Baru, dvojčíí moje...
Prostě víkendek byl superky a mohl by se brzo podobnej zopakovat. Hned mám lepší náladu....
Nimwen a já v čajce....
Barunka a já....

Jejky

22. března 2007 v 20:41 | Zvejka
Bolí mě srdíčko. Čím dál tim víc. Máte pravdu, je na tom hodně lidí hůř... Je, ale tohle bolí mě. Pořád se mi to připomíná a v noci mě to budí. Mám mírně strach a za to můžou dva lidé, které nebudu jmenovat. Potřebovala bych se soustředit na školu, na příjmačky, ale nedaří se mi to. Omlouvám se všem, že jsem v podslední době duchem pryč a nebo že se směju míň než dřív. Chce to pro mě čas, abych se vypořádala se vším. Jestli Vám na mě zálaží, tak to snad pochopíte a budete mít se mnou trpělivost. Jsem asi mírně sobecká a to je mi líto. To mi snad prominete...

Napsala jsem....

21. března 2007 v 19:27 | Zvejka
Napsala jsem si tvoje jmého na ruku, ale pomalu se smylo. Napsala jsem tvoje jmého do písku, ale moře ho spláchlo. Napsala jsem tvoje jméno na strom, ale pokáceli ho. Napsala jsem tvoje jméno k sobě do srdce a zůstalo tam na vždy....

Přátelství

20. března 2007 v 19:03 | Zvejka
Po zkopírování obrázku z tohoto článku prosím uvést zdroj www.zvejka17.blog.cz !!!

Proč?

19. března 2007 v 18:02 | Zvejka
Proč jsem pořád nešťastná, když nemám důvod... Mám prima kluka, dobré kamarádky, skoro vše se mi daří. Jen, jsem pořád smutná, nemám radost. Nemůžu v noci spát. Mám malinko pocit, jako bych měla ze štěstí strach... Ale proč??? Nikdo mi asi nemůže pomoct.. Ale i přesto mi pořád srdíčko volá Help!!!
Nebo možná důvod mám...Proč to dělaj?? Co jsem jim provedla??? Mám strach....ale ne o sebe, to je asi horší. Nechápu je. Asi ani nemůžu. ALE PROČ?

Bonie...a nepovedená vyjížďka

10. března 2007 v 19:15 | Zvejka
Bonie (Diana)
Bonie je kobyla barvy izabela, kříženec hucula s haflingem. Byla to kobylka, na které jse se učila vše základy, byla s ní na první vyjížďce, učila jsem se s ní cválat. Byla sice dost tvrdohlavá, ale měla jsem ji moc ráda a dokázala jsem ji zvládat. Moc se mi po ní stýská, bohužel ji trenérka prodala. Už je to dávno, ale Bonie je koník, který mi zůstane vždy v srdíčku.
Nepovedená vyjížďka:
Před šesti lety jsem byla poprvé na koňském táboře. U koní se mi moc líbilo a hned jsem si oblíbila poničku Bonii. Byla asi stejně velká jako já, hřívu měla bílou a srst právě jako upečený koblížek. Moc se mi líbila a často jsem na ni jezdila. Ale byla dost tvrdohlavá. Ráda si ukousla trávy, zastavila se, kdy ji napadlo, odháněla mouchy a vůbec ji nezajmalo, že na ni jedu. Po třed dnech výcviku na jízdárně přišel očekávaný den, poprvé jsem jela na vyjížďku. Trochu mě zklamalo, že jsem nedostala přidělenou Bonii ale starého pomalého Filipa. Moc jsem neuměla jezdit, tak mě trenérka vedla. Stejně mě ale Filip zlobil a já se na něm trápila. Asi po půl hodině nás měla obou trenérka dost a nechala mě sesednout. Vyměnila jsem si koníka s kamarádkou. Konečně jsem jela na Boni. Ale radost mi dlouho nevydržela. Po pár krocích Boni zjistila, že se mnou bude lehká práce a že se ji vlastně nikam nechce jezdit, vždyť je vedro a štípou mouchy. Vůbec ji nevadilo, že na ní sedím a zoufale se snažím udržet v sedle.Prostě si lehla, mě se povedlo jen tak seskočit a Boni se začala spokojeně válet po zemi. Za trest jsme všichni šlapali zpátky po svých, jen koníkům to asi nevadilo.
Tak na tomto zážitku je nejvíc vidět povaha Boni. :-))

Emo

9. března 2007 v 14:35 | Zvejka
Emo: No, obrázky se mi líbí, jen někdy jsou dost smutné.

Koně z mého pohledu

8. března 2007 v 17:42 | Zvejka |  Ostatní
Koně z mého pohledu:
Koně jsou nádherná zvířata, která provází lidi už mnoho staletí. Dříve na něm jezdili rytíři, používali se do kočárů, usnadňovali lidem práci. V poslední době se kůň používá převážně pro radost k jízdě.
Kůň pro mě je nejkrásnější zvíře. Jezdím od malinka a koně miluji. Svět je prý nejkrásnější z koňského hřbetu a to opravdu podle mě je. Neumím si bez koníčků život představit. A to i když jsem párkrát spadla a pak se bála nasednout, stejně jsem nikdy neuvažovala, že bych koní nechala a vždy jsem strach překonala. Koně mi i pomáhali, když mi nebylo zrovna nejlíp.
Moc bych si přála vlastního koně, ale ustájení je moc drahé a já přece jenom jsem ještě "malá." Bylo by moc krásné se starat o vlastního koníka, trénovat s ním, občas třeba si zajet nějaký ten závod. :-)) A možná se i nějak umístit. O tom sním a doufám, že se mi to i někdy vyplní.

Galupy

7. března 2007 v 20:16 | Zvejka
Galupy: Tak to je super malovaný koníček... Mám ho moc ráda. :-))

Ghotic

6. března 2007 v 21:28 | Zvejka
Ghotic: Měly by to být smutné obrázky, často v jen pár barvách.

Plyšáčci

6. března 2007 v 13:41 | Zvejka
Plyšáčci: (jejky, ty mám moc ráda, jen nevím, do jaké rubryky je dát...)

Pucca a Garu

4. března 2007 v 11:31 | Zvejka
Pucca a Garu:

Ovečky

4. března 2007 v 9:48 | Zvejka
Ovečky:
A jedna plyšová:

Colorfull

3. března 2007 v 9:54 | Zvejka
Colorfull (tak tenhle stylík se mi moc líbí)

Emily the Strange

3. března 2007 v 9:43 | Zvejka
Emily

Citáty 4-o štěstí

2. března 2007 v 14:26 | Zvejka
Štěstí lidi zmate víc než neštěstí.
Štěstí je mozaika složená z nepatrných malých radostí.
Štěstí nebývá samo slepé, ale zpravidla oslepuje ty, s nimiž se spojilo.
Být šťasten sám a jiné blažit - to je pravý úkol člověka.
Štěstí - to je prostě dobré zdraví a špatná paměť.
Usmívej se na toho, kdo ti nejvíc ublížil, aby neviděl, jak moc tě to bolí.
Celý život není nic jiného, než cesta ke smrti
Smát se každému slovu nebo činu je vlastností lidí pošetilých, vůbec ničemu se nesmát je znakem lidí hloupých.
Je ztracený každý den našeho života, kdy jsme se nezasmáli
Největším štěstím člověka je, když může žít pro to, zač by byl ochoten zemřít
Nejhorší je návyk na stálé štěstí.
Čekání na šťastné dny bývá mnohdy krásnější než šťastné dny samotné.
Se štěstím je to jako s brýlemi. Často je marně hledáme a ony nám sedí na nose.
Velké štěstí je pro člověka zkouška ohněm, neštěstí jen zkouška vodou.
Veslování je práce a štěstí je vítr opírající se do plachet.
Ten, kdo nerozezná štěstí, když přijde, si nesmí naříkat, když odejde.
Štěstí nezáleží v tom, mít mnoho, ale být spokojen s málem.
Největší štěstí je, když člověk ví, proč je nešťastný

Citáty 3-o smutku

1. března 2007 v 21:01 | Zvejka
Citáty o smutku
Nikdo není smutný sám pro sebe.
Ze všech vášní duše škodí tělu nejvíce smutek.
Smutní nenávidí veselé, veselí smutné.
Ze smutku se nerodí žádný čin.
Smutek z loučení existuje proto, aby bylo možné mít radost z vítání.
Největší síla vody jako živlu je v slzách ženy.
Nejmocnější voda ve vesmíru jsou slzy.
Slzy, které lidi prolily od potopy světa, by vystačily na novou potopu.
Nikdo nešetřete slzy tak dobře jako ruka toho, kdo je způsobil.
Je jenom tolik slz, kolik se může předat. Někdo začne plakat a někdo přestane.